White & Black

Dobrý den. Jsme dva pejskovští kluci. Bíp - bílý kříženec a Black Jack - černá australská kelpie. Snad se vám naše stránky budou líbit.

MPV Trenčín 24.1. - 25.1.2009

Protože jsme, co se týká výstav, naprostými nováčky a dá se laicky říci, že těměř nepolíbení, tak naše druhá výstava se odherávala rovnou na poli mezinárodními. Omluvou  nám budiž to, že máme Trenčín skoro za rohem.  Po probrání situace s kamarádkou Lenkou a Cecilkovým kamarádem Frigem (tygrovaný jezevčík, o pár dní mladší než my)  jsme usoudili, že tedy nebudeme troškařit a vyrazíme.
V sobotu ráno nastal den D. Na místo srazu jsme samozřejmě přijeli pozdě, jelikož si Bípeček postavil hlavu, že jede s námi a domů nepůjde ani omylem. A tím pádem jsme měli  konflikt s naší městskou policíí, jejíž hlídka byla bohužel  ve špatnou dobu na špatném místě a vadila jí jedna ječící dáma. No ale nakonec jsme vyrazili v silné sestavě. Ema a německý pinč Eron do třídy veteránů, Leňa a trpasličí tygrovaný jezevčík Frigo do třídy dorostu, no a naše maličkost kápie Céca rovněž do dorostu. Mlhou a náledím jsme doklouzali do Trenčína a jali se hledat, kdeže to vlastně budeme běhat a očuchávat jiné psy. Výstaviště bylo krásně značené a našli jsme ho hned napoprvé. Dokonce jsme prošli bez sebemenšího konfliktu dovnitř (kdo mě zná, ten se diví, jelikož jsem magnet na průšvihy.) Našli jsme i kruh a pak jenom čekali, co se bude dít. Když už jsem myslela, že zůstaneme sami a jako jediná kelpie na výstavě určitě uděláme ostudu, přiřítila se Marcela s Emilem a Arrogancí, zdrženi dlouhou frontou na parkování. Jednou jsme si s Cecánkem zkusili jakže se to vlastně běhá kolem dokola a tiše doufali, že nám pak pan rozhodčí lehce napoví. Najednou, z ničeho nic nás volali. I jali jsme se předvádět. Hned napoprvé jsme trefili i směr předvádění  a když při průběhu kolem stolu, jsem slyšela pana rozhodčího, jak říká něco o krásné stavbě těla, lehce jsem zpanikařila a hledala v kruhu konkurenta, že si to s ním vyřídím. Samozřejmě můj miláček v životě neslyšel povel stůj a v momentě, kdy jsem se rozhodla, že ho k té podlaze přitluču, šel pan rozhodčí s posudkem: Pes správného  rámce, pěkná hlava, přesně nesené ucho, skus nůžkový, korektní postoj, výborný pohyb. a výsledné hodnocení VN1 
Ještě líp dopadli Emil a Arrogance okousaná Cecilkem, tam se to CACy a BOBy  jenom hemžilo.  Po přátelské debatě s Marcelou a novými známými, kdy byli psi mezi sebou málem ohlodaní na kost, radostí, že si mohou spolu hrát, jsme se rozdělili, najedli se a věnovali se nákupům dobrot a radůstek pro naše mazlíčky, aby se necítili odstrčeni ani ti, kteří museli zůstat doma v teple. I nastalo vyhlášení nejkrásnějšího dorostence dne. Bohužel měl pan rozhodčí jiný názor než naše zlínská výprava a zase bude muset Cecilek jíst z plastové misky a ne z poháru. První den výstavy skončil.
Ubytování jsme s Lenkou našli hned napoprvé a místo dámské jízdy, jsme pozorovaly jak si kluci hrají a přetahují se a spali a spali a spali.
Druhý den výstavy začal nádherně. Řvali po nás při venčení všichni psi z ulice a že jich nebylo málo. Raději jsme odjeli zpátky na výstaviště, aby si své minuty slávy užil i Frigáček a Eron.  Po příslušné dávce kofeinu, Lenka s Frigem začali nacvičovat správné motání se v kruhu. Nevím jak je to možné, ale šlo jim to líp než nám. Než přišel Frigo na řadu, užíval si o patro níž Eron ve veteránech. Opět výborně. A už se chystal Frigo, kterého Cecánek utahal tak, až usnul. Tím pádem si odpočinul a byl v kruhu nejlepší. Předváděl se jako rozený manekýn. Další VN. I on se kvalifikoval do odpolední soutěže o nejkrásnějšího dorostence. I tady panu rozhodčímu "chyběl vkus." A ani Frigo nebude snídat ze zlatého poháru. Dokoupily jsme poslední nutnosti, bez kterých by se miláčci neobešli a jali se hledat cestu domů.
Ani jedna z nás netušila že slova o hledání cesty budou pravdivá. Za "hraniceni" jsme potkaly mlhu a jely a jely a nevěděly kam. Středová čára nás nakonec dovedla dobře a když nad Zlínem mlha skončila, my potom v klidu našly naše domečky a příbytky. Po nezbytném přivítání a odpučení se Bípečka kluci usnuli a my začali spřádat plány, jak se znova znemožnit.
Zde jsou důkazy o tom, kde jsme byli a co jsme tam dělali.






 
Děkujeme za vaši návštěvu.