White & Black

Dobrý den. Jsme dva pejskovští kluci. Bíp - bílý kříženec a Black Jack - černá australská kelpie. Snad se vám naše stránky budou líbit.

WDS Bratislava 8.10.2009

Aneb jak kulhavá,  těhotná a pubescent  jeli na Světovou výstavu.

            Přípravy na světovou výstavu začaly mírně dramaticky a dříve než jsem chtěla. Čtrnáct dní před výstavou jsem si natrhla lýtkový sval. Chvíli jsem čekala co se z toho vyvine a pak, když mi zakázali na nohu šlapat,  padlo rozhodnutí, že jako pajdavá v kruhu nebudu Cécovi dostatečnou oporou a doprovodem. Takže jsem seděla a přemýšlela co s tím. Rozhodnutí přišlo rychle. Jana je ta správná osoba. Pravda, je sice trošku těhotná, ale to nevadí. Jeden problém jsem vyřešila, druhý přišel. I když Cecouch není žádný svatoušek, dostal se, kupodivu nevinně, do spárů křížence pitbulla a kulhali jsme oba. Každý na jinou nohu. Duo k pohledání. A v úterý večer se odporoučelo na „jednotku intenzivní péče“ moje motorizované koště. Čili všechny příznaky pro to, abych seděla doma a ostatní poslala vlakem.

            Ale přece jenom jsme ve čtvrtek ráno do Bratislavy vyrazili.  Cesta ubíhala nádherně a rychle. Sice nám nějaký šílenec urazil cestou zrcátko, tedy máme i suvenýr z cest, ale na co zrcátko, když máme plné auto nádherných ženských a psů. Za dvě hodiny jsme byli v Bratislavě a další minimálně hodinu cestovali po ní. Předjížděli nás i šneci. Po zaparkování v areálu jsme začali hledat výstavní kruhy.  Lenka s jezevčíky svůj našla první a při hledání našeho jsme mohli jít najisto. Malý, zapadlý, beze světla a bez „parkovacího“ místa. Naštěstí kelpií smečka je skladná a přátelská i vlezli jsme se do řady k ostatním. Vzaly jsme s Janou Cécu a šly zkoumat okolí. První zastávka byla u krátkosrstek, pozdravily jsme se se známými, podrbaly nastávající šampiony a vydaly se hledat kruh s mudi. Těm jsme záviděly nahlas. Měli velký kruh venku na vzduchu, kterého se v hale těžce nedostávalo. A jelikož z neznámých důvodů začalo posuzování o hodinu a půl později, užívaly jsme si čerstvého vzduchu co nejvíc.

            Nastala hodina H a minuta M. První se předvedl Fastík a hned VN1. Po něm nastupovali Céca s Janou a italský mlaďoch Apolo.  Cecánek mě překvapil, choval se přímo vzorně a jednu dobu vypadal, jako by si výstavu i užíval. Náš konkurent nevydržel nervové napětí a vykonal potřebu přímo před panem rozhodčím, který briskně přiskočil a než majitel uklidil, Apola pohlídal. Bohužel jsme se nedozvěděli co se panu rozhodčímu líbí a co ne a odešli jsme jako druzí se známkou V2. Vlastně si Céca nechal vítězství vys…, vykakat. 

Ale jinak naši psi sklízeli úspěch za úspěchem. Emil, ještě před odjezdem do Finska – CAC, r.CACIB,  Jumper r.CAC. Cécova sestra Breeze - CAC, BOB a světový vítěz – moc gratuluji. Arie CAC, res.CACIB, Hamuna r.CAC a Arrogance CAC.  Což je na naši českou výpravu úžasné.

 

            Po bloudění po „perfektně“ značených halách jsem si nechala zapsat známku do PP, ale bohužel posudek pan rozhodčí nedal ani na požádání, což mi vadí. Stihli jsme zaběhnout na předvádění mudi, pokochali se těmito krasavci, poté naskládali košťátko opět až po střechu a odjeli domů.

            Dojmy ze světové výstavy jsou rozporuplné, hlavně málo místa, málo vzduchu a nikdo nic nevěděl a nikoho nic nezajímalo. Koše na odpadky velmi řídce. A k tomu chybějící posudky. Ale kávu a polévku měli dobrou.

            Janě děkuji, že se ujala předvádění mého pubertálního miláčka a hlavně, že to přežila ve zdraví a bez psychické újmy. Účast na výstavě jsme slavnostně ukončili s přáteli v pátek večer v pizzerii, protože kdo může říci, že má druhou nejkrásnější mladou kelpii na světě a vítěz ji přesr…


Žádné komentáře
 
Děkujeme za vaši návštěvu.