White & Black

Dobrý den. Jsme dva pejskovští kluci. Bíp - bílý kříženec a Black Jack - černá australská kelpie. Snad se vám naše stránky budou líbit.

SVOJANOV 1.5.-3.5.2009

        Když se na stránkách Jany a Vaška objevil článek, že pořádají ve Svojanově výcvikový a ještě navíc prodloužený víkend, neváhala jsem ani minutu a hned naši silnou trojku - Cecila, Bípa a mě, přihlásila.
        Po příjezdu do Svojanova a přivítání se se známými, jsem si tam s naší cvičákovou skupinkou (Renata s Goodym a Jarda s Britem) připadala jako párek exotů. Kde se člověk podíval, tam kraťanda. Ale byli to dobří kamarádi a chovali se k menšině velmi pěkně a přátelsky.
        Když by mi někdo někdy řekl, že budu dobrovolně vstávat o víkendu a volnu, o půl šesté ráno, abych mohla našlápnout psům stopy, tak ho označím za šílence. Nyní tak označují doma mě. Ale k věci. Ráno jsme se sráželi opravdu v šest ráno a šli si našlápnout stopy. Bípeček stopuje rád a pěkně. Jenom Cecil má ke stopám zvláštní postoj - kuk, kde je něco neobvyklého a šup tam. Maso sníst nejlíp po cestě zpět a nezdržovat se. První úspěch - Céca se rozčuchal.
        Po snídani co dům dal a kávě, nezbytné pro fungování mého organismu jsme se vydali na obrany. Jelikož si Cecouch pletl figuranty s ovečkami, bylo nutno ho přesvědčit,  že se loví klín a ne figurant. Druhý úspěch - plné zákusy na klín a ulovená trofej - klín. Poslední den jsme zkoušeli i vyštěkání u revíru - třetí úspěch, povedlo se. Figuranta neohrožoval a ani nesžral, nýbrž štěkal na balonek a pak si jej i ulovil.
        Po obranách nasledoval výcvik agility. Tady jsem chytře vyměnila Cecila za Bípečka, svéhlavého psa, který si běhá zásadně podle sebe a ne podle toho, jak je postavený parkur. Tady následoval úspěch číslo x Bípeček běhal krátké sekvence podle toho, jak je Jana postavila a očíslovala. Odměnou mu bylo frisbee. Pro ty, co Bípa znají a nevěří vlastnímu oku,  zvěčněno a uloženo  Renatou.
         Poté následoval oběd. Tam jsme prověřovali kvality a bystrost obsluhy v místním hotelu. Jídlo bylo výborné i po hodinovém čekání a neustálého se ujišťování paní servírky, že trváme na tom,  co jsme si objednali a ne na tom, co donesla. Pevně věřím, že měla obrovskou radost z našeho odjezdu a skončila jí noční můra, v podobě tlupy hladových, žíznivých a neustále se chechtajících lidí. Ovšem netuší, co jí tam přijede v srpnu :-))
        Odpoledne  byl kromě stop úplně stejný blok cvičení a někteří jsme si ho ještě vylepšili poslušností. Následoval další úspěch č. xy - pochopila jsem, že při poslušnosti jim to kazím já.  Po večeři, opět v místním hotýlku, bylo volno vyplněné opékání špekáčků, či přepadem. Toho jsem se se svými rytíři neúčastnila. Bípeček si ho zažil jednou naživo, tak vím co umí a u Cecánka mi nedovolili, aby šel bez košíku a na volno. Opravdu nechápu proč, když oni byli čtyři a on pouze malé a milé štěňátko ;o))
         A tak jsme si tam od pátku do neděle spokojeně žili, s Goodym a Britem se venčili a nová přátelstváí navazovali.  Kávy jsme měli dost, zábavy taky a únava hafanů se postupně stupňovala. V neděli jsem Bípečka pustila na obrany. Ne, neděste se, umazlení Vaška k smrti nehrozilo, šel jenom na hlídačku. Ta mu šla, špekáčky v batohu byly silnou motivací, aby si ho nedal vzít. Tedy úspěch č.xyz
         V neděli odpoledne jsem byla nucena zabalit věci, nanosit do auta a odebrat se k domovu. Teď se dostávám k neúspěchu č.1, ale stojícímu za to. Šli jsme ještě miláčky vyvenčit, abychom nemuseli po cestě stavět a zdržovat se. Cecánek ovšem ucítil a uviděl něco hnědého a dle jeho uvážení, velmi voňavého, tak se v tom vyválel ze všech stran. Domů jsem si vezla mokrého zmetečka, který vůbec nechtěl pochopit, proč ho tím mýdlem tak drhnu a ještě navíc příšerně nadávám.
        Celkové zhodnocení víkendu - obrovské poděkování Janě a Vaškovi, že se do něčeho takového pustili, zorganizovali a nás přizvali. Dík Liborovi, že měl na obranách trpělivost s tím milým štěňátkem a ostatním za prima atmosféru. Jardovi, za neocenitelné rady. Já jsem byla nadšena pokrokem, jaký mí pesani udělal a hodnocení je velmi, ale velmi kladné.

Fotky od Renči jsou zde.  Je opravdu šikovná fotografka. A tady je autentické vyprávění Magdy a Máří s odkazy na jiné fotogalerie. A ještě video  tety Renaty.








Žádné komentáře
 
Děkujeme za vaši návštěvu.