White & Black

Dobrý den. Jsme dva pejskovští kluci. Bíp - bílý kříženec a Black Jack - černá australská kelpie. Snad se vám naše stránky budou líbit.

PODKOST ZVOP 11.-12.4.2009

        Po loňském úspěchu v Podkosti jsme se rozhodli, že pojdeme zkusit jestli máme vlohy pro pasení nebo ne.  Navíc, když jsem zjistila, že pojedou i kelpií sourozenci, tak jsem si nemohli nechat takovou akci ujít.
        Po peripetiích s ubytováním jsme nakonec objevili malý, ale útulný camp a byli nachystaní vyrazit. Obvolala jsem i mladoboleslavské a lyonské známé a tím pádem dostala manžela na pejskovskou akci. Aby viděl, že se tam neflákáme a taky něco umíme. A ještě se i naučíme.
         V sobotu ráno jsme vyrazili na pastvinu. Celá sestava. Když jsem viděla tu spoustu lidí, začala jsem lehce panikařit, zvlášť když vím, co mám doma za divocha. Bípeček mě neustálým štěkáním podporoval v malomyslnosti a utvrzoval v tom, že šachy budou asi ten nejlepší koníček. A když se k němu Cecilek přidal, byla jsem pevně rozhodnutá odvolat i ty šachy a začít luštit křížovky.  První šla na zkoušky Ar, Cecilkova starší sestra. Nasadila laťku hodně vysoko. Pak jsem se raději nadívala. Mezitím se dostala na řadu naše internetová kamarádka Bianca a pak jsme se chystali my dva. Cecánek to zvládl jako hotový profesionál. S obrovským elánem se vrhl mezi ovečky a málem se uškrtil. Téměř modrý jazyk ho trošku přibrzdil, ale ne na dlouho. Konečný verdikt zněl, ano, vlohy máme, ale taky spoustu elánu, který je potřeba mírnit a usměrňovat.
         Odpoledne a v neděli jsme se věnovali školení. To bylo taky naposledy, co jsem se dostali k ovečkám. Poslušnost byla okamžitě zapomenuta a jiskra v očku se blýskala až moc často. Řetízkový obojek tento nápor nevydržel a rozletěl se na dvě části.  Takže poslušnost u oveček je prioritní věc ke trénování a učení se.
         Byl to úžasný víkend. Zase jsme potkali známé i nové lidičky. Večer se potkali s velmi dobrými přáteli a nakonec celý víkend zakončili špekáčky a návštěvou kelpiího miminka Fastíka. Pokoušela jsem se fotit, ale na Martininy fotky opravdu nemám a vyfotit dvě kelpie, když si hrají, je pro mě úkol přímo nadlidský.  A největší klad? Manžel se rozhodl, že občas pojede s námi, že se už za nás nestydí.








Žádné komentáře
 
Děkujeme za vaši návštěvu.