White & Black

Dobrý den. Jsme dva pejskovští kluci. Bíp - bílý kříženec a Black Jack - černá australská kelpie. Snad se vám naše stránky budou líbit.

LVT SVOJANOV 8.-16.8.2009

Rok se s rokem sešel a my jsme opět vyrazili do Svojanova  na psí tábor mezi známé i neznámé lidičky. Oproti loňsku jsem si vezla místo malého štěňátka, jednoho obludného puberťáka Cecila, který se rozhodl, že nezná žádné povely, nic se neučil a bude všechny pěkně prudit. Už teď mohu prozradit, že svá rozhodnutí nemění, naopak k nim stahuje i hodného Bípečka.¨

Program byl neměnný a známý – stopy, poslušnost,agility,obrany a na vyzkoušení coursing, flyball a frisbee.

            Každé ráno jsme vyráželi do okolí tábora  našlápnout nějakou tu stopičku.Nezlomil nás ani déšť a ani brzké ranní vstávání. Protože jsou kluci šikovní a Bípovi stopy jdou, tak jsme napřed zkoušeli křížení stopy cizí osobou a potom šel stopu cizí. Vašku, děkuji za spolupráci. Při cizí stopě se na mě Bíp podíval s otázkou: „…to myslíš vážně?“ Myslela jsem a šel moc pěkně. Je to šikula

O poslušnosti se tu rozepisovat nebudu. A že se Pavel Hrobař snažil. On i já. K výsledkům poslušnosti mohu říct jen to, že Bípa jsem odsoudila k nečinnosti proč bych spěchal, ona se někde zastavit musí a navíc ví, že umím, Cécu k její dvojnásobné dávce a ze sebe a Pavla málem k alkoholismu a závislosti  na psychofarmakách.  Psí puberta se nezapřela a Sofinka byla lákadlo ze všech největší. Když  už jsem byla rozhodnutá k okamžitému odjezdu domů a reklamaci psa, překvapil na poslušnosti kolektivní, kdy jsem sundala náhubek a celou poslušnost absolvoval bez jediného strhlého bodíku a počínal si jako profesionál. Dokonce při přivolání uličkou psů se nezastavil a přiběhl se vzorným přesednutím a šibalským mrknutím okem: „… to umím, ne?“ Zase mě ten černý loupežník dostal.

Obrany byly kapitolou pro sebe. Jako správná kelpie vycítí, z koho si může dělat srandu a z koho ne. Libore, na příští výcvikové setkání vyměním psa za láhev slivovice. Psa nechám doma a slivovici dostaneš ty. Protože mi bylo tohoto hodného člověka  vyloženě líto a přestali jsme v zájmu duševního zdraví všech zúčastněných, na něj kousat. Takové … (neznám správné slušné slovo,) co mu Cecouch dělal, to se nedá ani vypovědět. U obran se nám Cecánek trošku zasekl. Tím že je mladý a hrr, musím ho na rozdíl od ostatních, kteří psa hecují, zklidňovat. Proto ani nechodil do uličky, tam jsem čerňáska měnila za běláska.

Agility – pouze s radostí a cvičně. Proto veselé historky z natáčení nemáme.

Ostatní sporty: frisbee je Bípečkovou srdeční záležitostí a letos jsme se naučili mnoho nového a budeme se zdokonalovat. Tady ožíval a byl šťastný. Video dodám časem. Coursing a flyball zkoušel loni a nezaujalo ho. Tak jsem vyrazila s Cécou hrdá na to, že mám psa, který pohyb přímo vyžaduje a ještě navíc ho miluje. Opět jsem byla sražena na kolena, možná i níž. Ke coursingu se postavil jako chlap – nažrat se a jít spát. Na coursingové louce se totiž ráno šlapaly stopy a zbyly tam nějaké pamlsky. Jedno kolo, jedna půlka louky, druhé kolo, druhá polovina.  Vyžral všechny pamlsky, přesně vím kudy co vedlo a šli jsme spát. Zato já si dala obě kola místo něj. Flyball byl moc náročný – proč běhat přes překážky, když se dají oběhnout a míček dostat jednodušeji a rychleji. I postavila Stáňa kolem překážek lidskou zeď. Jenže máte-li psa, který uvažuje, okamžitě najde slabinu vašeho řešení. Stačí jedny víc rozkročené nohy a řízeně neřízená střela vyrazí. O samotě mi samozřejmě předvedl, že to zvládá na ovečku s hvězdičkou.

Moc děkujeme za to, že jsme mohli se všemi na tomto táboře být a za obrovskou trpělivost výcvikářů.  Stáni Jansové, že tábor uspořádala, Montíkovi za jeho statečnost. A nevíc neteři Terezce a jejímu psu Artíkovi, že nám byli psychickou oporou a statečně hájili čest rodiny.

Odkazy na fotky : RenataIva (tady si to této spolu vyřídíme :o) ),  naše fotky

 

 

 

 

 

Žádné komentáře
 
Děkujeme za vaši návštěvu.