White & Black

Dobrý den. Jsme dva pejskovští kluci. Bíp - bílý kříženec a Black Jack - černá australská kelpie. Snad se vám naše stránky budou líbit.

CVP Senec, 5.6.2009

Aneb, jak jsme nedali na naše pocity.
        Když to Cecilovi v Bratislavě tak krásně šlo, rozhodla jsem se náhle a impulsivně, že zkusíme výstavu v Senci, co kdyby náhodou.
        Sešli jsme se opět v naší silné sestavě jedné kápie, dvou džouzevčíků a tří kamarádek. Nedaly jsme na varování typu: "mně se tam teda vůbec nechce."  I vyrazili jsme v pátek ráno směrem Senec. První zádrhel a zpoždění nastalo u benzinky,  kde vypadly počítače a paní nemohla vrátit peníze, na kterých jsem trvala.
        Vyrazili jsme a po cestě, po které jezdím už několik let, někdo záhadně přehodil všechny směrovky a přestěhoval Strání úplně na opačný konec kraje. Nakonec jsme se, při vracení se do správného směru, shodli, že jsme vlastně chtěli být zkontrolováni všemi policejními  hlídkami, co měli v terénu a pochopit, že je to vlastně sranda, zvlášť když jsme se kolem nich vraceli zpět.
         I našli jsme Senec. Ne, že by byl špatně značen, ukazatele na dálnici jsou přehledné. Na cestě se ale pracovalo, takže najít odbočku mezi zábranami na dálnici byl výkon nadlidský, zvlášť když máte pouze jeden pokus. Na poslední chvíli jsme se, díky naší inteligenci - ta jedna chybějící zábrana = odbočka a za cenu zbrždění provozu, trefily a pak se zařadily do kolony orientující se podle cedulí s pejsky. Tak nádherně značenou cestu jsem dlouho neviděla. Před kempem kolona zpomalila do hlemýždího tempa. Snažila jsem se panikařit až na poslední chvíli, což se mi mimochodem podařilo. Ale ve tři čtvrtě na dvanáct se hromadně otevíraly dveře od aut a lidé se psy a doklady začali vybíhat ven. To mi připadlo jako dobrý nápad a přidala jsem se do davu. Auto nechala na pospas holkám a šla se přihlásit a hledat kruh. Našla jsem a samozřejmě až ten, který byl na druhém konci.Za minutu poledne jsem Cecánka zaregistrovala. Marcela s Hamu a Markéta s Ag už seděly u kruhu a držely místo ve stínu.  Po tak náročném běhu a stresu jsem upadla téměř do bezvědomí, což určitě věděl i pan rozhodčí, protože se začalo posuzovat až v jednu hodinu. Takže hodnocení V1 a CAJC bylo příjemným završením pozdního dopoledne. BOBa si odnesla Ag - je to moc šikovná holka. Pogratulovali jsme si navzájem a šli hledat něco k jídlu a k doplnění hladiny kofeinu v těle. Tentokrát jsme daly na své vnitřní hlasy a rozhodly se, že jedeme domů a najíme se někde po cestě. Důležitým se stalo to nevinné slůvko NĚKDE. Sice nám schovali výjezd z kempu, ale vymotaly jsme se. Na konci města jsem ucítila podezřelý smrad a ručička teploměru se otočila kolem své osy. Voda v ... háji. Nalili jsme půl litru co jsme měli do chladiče, což bylo málo. Protože voda zabublala a vypařila se. Našly jsme zdroj chladiva a nabrali si do zásoby. Po konzultaci s  manželem - automechanikem, který usoudil, že jsem převlečený chlap nebo-li chlap v sukni (měla jsem na sobě džíny ?? ) a tudíž zvládnu generálku felicie na cestě, se mi podařilo plechové košťátko zprovoznit a vyrazit k domovu. Cesta probíhala za následujících podmínek. Rychlost vozu nesměla být menší než 80 km/hod a před námi žádné vozidlo. Jinak se teplota vody šplhala k nadměrným výšinám. Pokud byly dodrženy podmínky, které si auto zvolilo, stal se z něj výrobník ledu. Ale jeli jsme. Psi nás sice nemilovali, my jsme cestu absolvovaly střídavě potící se a klepající se zimou. Ale dopravili jsme se všichni domů. Tímto se omlouvám všem řidičům, které jsem urazila svou pomalou jízdou na dálnici, anebo naštvala rychlejší jízdou přes obec či v kopci. Ano i Vám paní v zeleném voze s hradištskou RZ, vaše čtyřítka byla totiž nad síly mého košťátka a to by se  zastavilo na věky. I docestovaly jsme domů a jelikož jsme byly v pořádku a nepokousány našimi miláčky, operativně jsme se domluvily na zakončení dnešního úžasného dne u piva a grilovaných žeber. A pěšky.

P.S.     Nabízím spolujízdu na výstavy. Mám najednou spoustu místa v autě. :-)
P.S. 1  Třetím CAJCem si Cecánek zajistil tilul slovenského junior šampiona.
P.S. 2  Fotky nemám, nějak jsme v tom fofru zapomněly fotit.








Žádné komentáře
 
Děkujeme za vaši návštěvu.